Antistatické podlahy se řadí mezi specifické podlahové systémy, které vynikají mírnou elektrickou vodivostí a jsou vhodné zejména tam, kde je nutné zabránit vzniku elektrostatického výboje, který by mohl způsobit problémy při výrobě a skladování. Elektrostatický výboj způsobuje nemalé potíže při manipulaci syntetických látek, indukčním navádění skladovací techniky, poškozuje elektronické součástky a může zapříčinit i vznícení hořlavých a výbušných látek. Antistatická podlaha nesmí generovat (vytvářet) elektrostatické napětí na sobě ani na osobách na ní se pohybujících či na součástkách na ní umístěných.
Vodivé podlahy musejí splňovat speciální kritéria specifická pro daný podlahový systém, jako například požadavek, že musejí za všech okolností snižovat elektrostatické napětí ve výrobním prostoru, bez ohledu na celkovou relativní vlhkost prostředí, ve kterém se nacházejí. Kromě norem příslušných pro daný typ podlah musejí splňovat ještě další kritéria, kterými jsou například podle norem ČSN EN 1081, DIN 51953 – R < 106 Ohm pro podlahy určené do výbušného prostředí nebo podle ČSN EN 61340-5-1 – R < 109 Ohm pro takzvané oblasti ESD jako ochrana elektronicky citlivých součástek před elektrostatickým výbojem.
Výše uvedené požadavky na daný typ podlahových systémů vyplývá z jejich použití: zdravotnictví (operační sály, RTG, zubní ordinace, laboratoře), skladovací haly (indukční vedení elektrických vozíků) a prostory s nebezpečím výbuchu, chemické závody, potravinářský, gumárenský, papírenský a elektrotechnický průmysl, farmaceutické prostory a obecně všude tam, kde je zapotřebí snížit elektrostatické napětí.
Podle zadaného typu následného použití a specifických požadavků se rozlišují základní druhy antistatických podlah – antistatické nátěry, antistatické stěrky.